Mapové podklady

Před realizací projektu jsme pátrali po případných mapových podkladech, ve kterých by bylazaznamenána přesně vymezenáhranice Velkostatku Broumov, v lepším případě i historické hraniční kameny broumovského kláštera. Jediným úspěchem při pátrání v Okresním archivu v Náchodě byla mapa Velkostatku Broumov z roku 1926. Ta nám pomohla především pro představu o průběhu hranice v její jihozápadní části (Buková hora – Hony). Posléze se nám podařilo od soukromého majitele získat kopie několika lesnických map z roku 1936, kde jsou dokonce zakresleny i jednotlivé hraniční kameny. Takto zmapovaný jsme však měli jen zlomek z celkové hranice. Posledním zde představovaným podkladem jsou mapy z roku 1888, které se nám však podařilo zapůjčit až po ukončení terénních prací. Přesto jsme nyní schopni podle tohoto pramene konstatovat, že z historických mezníků na státní hranici se nedochoval téměř žádný.

V průběhu projektu jsme polohu kamenů zaznamenávali do pracovní verze podrobné mapy (viz. černobílá kopie mapy). Z ní jsme později vycházeli pro zde představovanou velkou mapu s vyznačením všech nalezených památek. Mělo by se jednat o přehledné zaznamenání stavu v roce 2008/2009. Samozřejmě bychom rádi dále pátrali po dosud neobjevených meznících Broumovska.

K výsledné mapě lze jen dodat, že je z ní názorně patrné úmyslné ničení historických hraničních mezníků na státní hranici. Například v úseku mezi státním přechodem ve Starostíně a Ruprechtickým Špičákem se nám podařilo objevit pouze pět mezníků, z nichž jsou prokazatelně historickými mezníky Broumovska pouze dva. Ve východním úseku hranice jsou téměř všechny mezníky zničeny či přemístěny. Naopak z hlediska typologie a zachovalosti památek je nejzajímavější úsek mezi Bukovou horou a Novým Dvorem u Teplic nad Metují.

Kromě vlastní hranice broumovského kláštera jsme zmapovali i několik desítek mezníků kláštera polického, potažmo mezníky na hranicích mezi klášterním panstvím a soukromými pozemky místních sedláků. Takových hranic jsou v krajině desítky (dobře patrné na lesnické mapě z roku 1926). Zajímaly nás především z hlediska typologie, pro srovnání s kameny umístěnými přímo na „hlavní“ hranici panství.